Merlot je velmi stará odrůda révy vinné a o jejím původu je doposud poměrně málo známých skutečností. V České republice se tato odrůda pěstovala již ve 2. polovině 90-tých let 20. století. Odrůdu Merlot jsem ve vinici viděl poprvé v Perné na začátku září v roce 1996. V tuto dobu byly bobule téměř zelené a bylo velmi obtížně představitelné, že by odrůda mohla dobře dozrávat. V tu dobu byla také velmi populární odrůda Cabernet Sauvignon, která se postupně začala objevovat ve výsadbách na Moravě. Tehdy se zdálo, že Cabernet Sauvignon bude pro moravské vinice, vhodnější než Merlot.

Čas však ukázal, že z pohledu zrání hroznů a  kvality je Merlot výrazně lepší než Cabernet Sauvignon. První výsadby Merlotu byla ve vinicích Mikros-vín Mikulov, který také přihlašoval Merlot do zkoušek pro registraci. Do Státní odrůdové knihy byla potom odrůda zapsaná v roce 2001.

V  roce 2015 bylo na  Moravě celkem 117 ha osázených odrůdou Merlot. I když jsou největší výsadby Merlotu v Mikulovské vinařské podoblasti, pěstuje se prakticky po  celé Moravě. Jedny z  prvních výsadeb Merlotu na  Moravě byly v  Blatnici pod Svatým Antonínkem nebo Šardicích. Merlot se proto ukazuje jako velmi plastická odrůda do mnoha pěstitelských podmínek.

Vrchol mladého letorostu je bílé ochlupený s  výrazně načervenalými okraji mladých lístků (obrázek 1). List je středně velký až větší, tmavozeleně zbarvený. List je výrazně troj- až pětilaločnatý s výraznými horními výkrojky (obrázek 2). Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene U. Hrozen je středně velký, dlouhý, válcovitý. U  základu třapiny je poměrně hojně rozvětvený v křidélka. Hrozen je středně hustý až hustý. Také je však možné konstatovat velkou variabi litu co se týká tvaru hroznů a především hustoty uspořádání bobulí (obrázek 3, 4). Tyto znaky jsou často ve vztahu k jednotlivým klonům. Bobule je malá, velmi lehce oválná, modročerně zbarvená. Dužnina je šťavnatá. Jednoleté dřevo je rezavě-hnědé s výraznými pupeny (obrázek 5).

Na  Moravě se Merlot pěstuje průřezově ve  všech vinařských podoblastech. Z  pohledu výběru stanoviště jsou důležité spíše mesoklimatické podmínky a není potom nezbytné, aby se odrůda pěstovala pouze v  nejjižnějších lokalitách. Nejvhodnější jsou svahovité pozemky s maximální využitelností oslunění a tepla. Rovněž jsou vhodné záhřevné půdy. Vyhovují mu však i sušší stanoviště. Vhodné jsou i půdy stěrkovité nebo kamenité, které vytváří právě zá- hřevnost lokality.

Na  počátku vegetace se u  Merlotu často objevuje nevyrovnané rašení. K  zaměkání bobulí dochází až na konci srpna nebo v chladných ročnících i  na  začátku září. Merlot má však schopnost velmi dobře akumulovat cukry a dobře dozrávat. Důvodem je také skutečnost, že je Merlot pozdní odrůda a listová plocha je velmi dlouho funkční. Listy jsou mohutné, tmavozelené a zůstávají funkční až prakticky do  konce vegetace. Merlot proto zcela pravidelně dozrává do  kategorie pozdního sběru a  v  teplejších ročních secukernatost pohybuje mezi 23 – 27 °NM. Z  pohledu cukernatosti velmi dobře dozrává při vyšších výnosech.

Druhou otázkou je však fenolická zralost, tzn. zralost z pohledu antokyanových barviv a tříslovin. Násada hroznů je u odrůdy Merlot obvykle vysoká až velmi vysoká (obrázek 6). V některých případech může také výrazně převyšovat výnos povolený pro výrobu jakostních vín a  pohybovat se i okolo 16 t/ha. U plodných klonů je proto třeba věnovat velkou pozornost redukci násady hroznů na keř, která ovlivňuje fenolickou zralost hroznů. Redukce zimním řezem je většinou nedostatečná, protože Merlot může mít násadu 2-3 hrozny na  letorostu. Optimální technologií je proto kombinace odstranění celých hroznů a  půlení celých hroznů. Půlení hroznů je velmi dobrou technologií především pro zlepšení fenolické zralosti hroznů (obrázek 7). Z redukovaných výnosů je potom možné vyrábět fenolicky vyzrálá vína.

U některých klonů je však výnos hroznů nižší a  objevuje se také sprchávání květenství (obrázek 8). V extrémních případech může být sprchávání i velmi výrazné a dojde tím k výraznému snížení výnosu. Otázku výnosu a sklonu ke sprchávání je třeba zohlednit při výběru klonů.

Mrazuodolnost odrůdy je dobrá, ale může velmi úzce souviset s násadou hroznů. Přeplozené keře mohou být více náchylné na poškození zimními mrazy. Odrůda je nejvíce citlivá na napadení plísní révy vinné. Odolnost k  padlí révy vinné je rovněž nízká, ale o něco vyšší, nežli k plísni révy. Obě houbové choroby však vyžadují pravidelné zásahy přímé a nepřímé ochrany.

Odolnost k hnilobám je dobrá až velmi dobrá. Hrozny mají většinou středně hustě uspořádané bobule, což omezuje rozvoj hniloby. Uzavírání hroznů také probíhá pomaleji a je proto možné po poměrně dlouhou dobu účinně ošetřit třapinu a  omezit tím možnost rozvoje šedé hniloby z vnitřní části hroznu.

Odlistění zóny hroznů se ukazuje jako velmi důležitý zásah. Často však dostačuje odstranění i  1-2 listů v  zóně hroznů. Odlistění působí na změnu obsahu methoxypyrazinů, tvorbu cukrů a  také fenolových látek. Vhodné je odlistění zóny hroznů krátce po kvetení. Révový keř může odstraněné hrozny dobře kompenzovat a bude se v bobulích tvořit také menší obsah methoxypyrazinů. Ve hroznech a následně vínech potom mohou převažovat ovocné tóny. Ovocné tóny způsobují především norisoprenoidy a také vonné odrůdové thioly.

Optimální pro Merlot z  vynikajícího „terroir“ jsou plná a výrazná červená vína. Předpokladem výroby takového typu vín je vynikající fenolická zralost a vyšší cukernatost. U těchto vín je třeba docílit obsahu alkoholu vyššího nežli 13 obj. %. Optimální pro takovou surovinu je potom delší macerace (i  více než 21 dnů) za  vyšších teplot. Tento typ vína vyžaduje důsledné provedení makrooxidace a mikrooxidace, z důvodu stabilizace barviv a zjemnění chuti. Ideálním pro tento typ vína je dřevěný sud a nemusí jít vždy o sud „barrique“. V Merlotu je zajímave pokud vyniká jeho ovocný charakter, který může být v  sudu „barrique“ překrytý charakterem ležení vína v  těchto sudech. Vína jsou potom vhodná pro dlouhé ležení v sudu a následně láhvi.

Merlot je tak vhodnou odrůdou pro výrobu růžových vín s výrazným ovocným aroma. Rovněž barva růžových vín z  této odrůdy je velmi atraktivní.

Merlot je vhodný pro výrobu odrůdových vín, nebo také jako součást cuvée. Víno má intenzivně tmavočervenou barvu s  intenzivním aromatem červeného a lesního ovoce a výraznou, jemnou tříslovinou. Nejpoužívanější je cuvée s odrůdami Cabernet Sauvignon nebo Cabernet Franc.

Na  kombinaci s  kabernetovými odrůdami je vhodné myslet již při výsadbě. Do  výsadby Merlotu je proto vhodné přímo zakomponovat menší podíl kabernetových odrůd do podílu 15 % a přímo z této směsné výsadby vyrábět kvalitní červené víno.

prof. ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita, Brno

Foto:autor

Poznámka redakcie: S cieľom sledovať a rozšíriť sortiment pestovaných odrôd, Výskumný ústav vinohradnícky a vinársky v Bratislave doviezol v roku 1962 Merlot aj na  Slovensko. Merlot je po  úspěšných odrodových skúškach ŠOS ÚKSÚP a  čaká na registráciu. Jeho rozšírenie na Slovensku je minimálne, aj pre dlhoročné prieťahy v  uznávacím konaní.

Zdroj: Jám Domin & kol., Hrozno a víno ekologicky

Tags: