N?? z?kazn?k ? n?? partner
Lid? z firmy Monos Technology (provozovatel obchodu Vina?sk? r?j) si zakl?daj? na tom, ?e se v?dy sna?? naj?t ?e?en? na m?ru ka?d?mu z?kazn?kovi. Pokud z?kazn?k p?ich?z? se speci?ln?mi po?adavky, znamen? to v?zvu a leckdy i zkou?ku pro prodejce. ?sp?ch v?ak posouv? d?l z?kazn?ka samotn?ho i jeho obchodn?ho partnera. Pro firmu Monos Technology je ka?d? z?kazn?k jedine?n?. Pana Lu?ka Kostelansk?ho si v???me tak? pro jeho vztah k p??rod?, sm?lou podnikatelskou vizi a pracovitost. Jeho ekologick? vina?stv? fi rma Monos Technology vybavila dv?ma vinifi k?tory o objemu 3 000 l, klenut?mi nerezov?mi n?dr?emi o objemu 1 500 l, chlad?c?m syst?mem, uzav?en?m pneumatick?m lisem o objemu 8 hl, pln?c?m a uzav?rac?m za??zen?m. O sv?m vina?stv? n?m v?ak nejv?ce prozrad? s?m Lud?k Kostelansk?…
Perspektivn? mechanizace pro ?dr?bu p??kmenn?ch p?s? vinic
Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brn?, Zahradnick? fakulta, ?stav zahradnick? techniky
P??kmenn? p?sy p?edstavuj? oblast p?dn?ho povrchu o ???ce 0,4 ? 0,5 m, kter? se nach?z? pod jednotliv?mi ke?i v ??dc?ch vinic. Z hlediska zp?sobu obhospoda?ov?n? mohou b?t p??kmenn? p?sy udr?ov?ny v bezpleveln?m stavu pomoc? pravideln? mechanick? kultivace p?dy, nebo o?et?en?m p?dn?ho povrchu herbicidy. V p?stitelsk?m syst?mu integrovan? a biologick? produkce, kter? up?ednost?uj? spont?nn? nebo ??zen? zazelen?n? vinic, pak lze vegetaci udr?ovat v p?ijateln?ch mez?ch vy??n?n?m nebo mul?ov?n?m.
Hlavn? z?sady pri odlisten? v z?ne strapcov
Ing. Ga?par Vanek, CSc.
Na za?iatku vegeta?n?ho obdobia sa m??e javi?, ?e je priskoro hovori? o odlisten? v z?ne strapcov. Nezab?dajme v?ak, ?e spr?vnym uskuto?nen?m zelen?ch pr?c a v r?mci nich odlisten?m v z?ne strapcov, vytv?rame vhodn? podmienky pre strapce (otu?enie, prevzdu?nenie, ochrana pred ?palom a sp?lou), ?o je aktu?lne ?asto u? hne? po odkvitnut?.
Alergick? reakcia po poh?riku v?na…
Ivana Dokupilov?1.,2, Martin S?k 1.,2, Jana Lakato?ov? 1.,2, Ernest ?turd?k2.
1. V?skumn? ?stav vinohradn?cky a vin?rsky CVRV Pie??any,
2. Fakulta chemickej a potravin?rskej technol?gie STU Bratislava
V ostatn?ch rokoch sa ?oraz ?astej?ie objavuj? potravinov? alergie, za??naj?c od podr??denia poko?ky a? po anafylaktick? ?oky. Alergick? reakcia sp?sob?, ?e imunitn? syst?m odpoved? na produkciu prote?nov ?pecificky via?ucich sa na alerg?n, aby ho odstr?nili z organizmu. IgE s? protil?tky via?uce sa na alerg?ny, v d?sledku ?oho sp???aj? odozvu. Sign?lne molekuly v krvi sp?sobuj? n?stup sympt?mov typick?ch pre potravinov? alergie. Napr?klad vyr??ky, k?chanie, slzenie o??, nevo?nos?, svrbenie na per?ch a v ?stnej dutine, ?al?do?n? k??e, plynatos?, zvracanie a v niektor?ch pr?padoch a? smr?. (more…)
D?vno pestovan? odrody vini?a ? Wildba?sk? modr?
Ing. Dorota Pospíšilová, PhD., Ing. Rastislav ?imora
Odroda Wildba?sk? bola s??as?ou starej (p?vodnej) zbierky vini?a v Bratislave ? e?te pri Vin?rsko ? z?hradn?ckej ?kole (1884 ? 1922) so s?dlom na Mat??kovej ulici, ktor? bola umiestnen? v jednej z historick?ch budov teraj?ieho ?KSUP-u. V?skumn? ?stav vinohradn?cky a vin?rsky nesk?r prevzal pri?ahl? vinicu so sortimentom ? tzv. ?pokusn? vinicu? (cca 2 ha) ? nad t?mito budovami. V uvedenom sortimente ? pribli?ne 300 odr?d ? sme v rokoch 1965-1967 o.i. sledovali aj odrodu Wildba?sk? modr?. Znamen? to, ?e t?to odroda sa zrejme v obdob? Rak?sko ? uhorskej monarchie dostala aj na Slovensko.
Apel?cia v jedine?nom terroir je pridanou hodnotou
Zav?dzanie nov?ho apela?n?ho syst?mu a stav, rozvoj, ochrana, pr?padne ?padok vin?c, to s? t?my, ktor? ?zko spolu s?visia. Zatia? sa nepodarilo dosiahnu? v?raznej?? prielom v problematike ochrany vin?c a pozemkov?ch ?prav. S??asn? stav v ochrane vin?c nemo?no pova?ova? za dobr?. Prakticky absentuje z?konn? ochrana, jedin?m n?strojom na regul?ciu v?stavby na vinohradn?ckych ploch?ch s? ?zemn? pl?ny. Ka?d?, kto niekedy pracoval v org?noch miestnej samospr?vy pritom vie, ako ?a?ko je v tomto prostred? odol?va? r?znym tlakom, najm? ke? ch?ba mo?nos? oprie? sa o jasn? dikciu z?kona. Aj ke? s??asn? kr?za aktivity developerov pribrzdila, st?le pokra?uje paradoxn? situ?cia, ?e na jednej strane tis?cky hekt?rov kvalitnej vinohradn?ckej p?dy zarastaj? ??pkami a na druhej je takmer nemo?n? k?pi? si alebo dlhodobo prenaja? plochy na v?sadbu nov?ch vinohradov.
Krajina v?na pod Mal?mi Karpatmi v pr?cach Mateja Bela
Mgr. Eva Benkov?, Univerzita Komensk?ho Bratislava
Vinohrady dotv?raj? malebn? kulisu podhoria Mal?ch Karp?t od Bratislavy a? po Smolenice. Vini? a v?no, oba fenom?ny tohto regi?nu, si nemohol nev?imn?? ani polyhistor Matej Bel (1684 ? 1749), ?ij?ci a p?sobiaci v Bratislave pri pr?prave encyklopedick?ho magnum opus. V pr?cach o ? Uhorsk?ch v?nach, Vinohradoch a v?nach v Dolnom Uhorsku roku 1720, Malokarpatskom vinohradn?ctve z diela Historicko-geografick? znalos? nov?ho Uhorska, Sv?tojurskom v?ne…? n?jdeme opisy regi?nov a lokal?t zn?mych pestovan?m vini?a v Uhorsku. Inform?cie z pera samotn?ho u?enca a jeho bl?zkych spolupracovn?kov s? svedectvom dobovej hist?rie v?na v prv?ch desa?ro?iach 18. storo?ia. Na z?klade pokrokov?ch met?d osvietensk?ho b?dania mo?no state o n?poji z hrozna nazva? bezpochyby ak?msi priekopn?ckym lexik?nom o v?nnej kult?re u n?s. Spom?nan? diela svojim ?itate?om predostieraj? nielen dobov? scen?riu Malokarpatskej vinohradn?ckej oblasti, ale s? rovnako aj nepostr?date?n?m prame?om poznania mi?kovsk?ho, k?sz?gsk?ho, bud?nskeho, ?i tokajsk?ho v?na.
Je nutn?, aby vo v?nach s n?zkou koncentr?ciou kysel?n musela prebehn?? jabl?no-mlie?na ferment?cia?
Katar?na Furd?kov?, Fakulta chemickej a potravin?rskej technol?gie, STU Bratislava
Mnoh? vin?ri st?le v?haj?, ?i m? v?no s n?zkou koncentr?ciou celkov?ch kysel?n podst?pi? jabl?no-mlie?nu ferment?ciu (JMF) alebo nie. Mu?ty s n?zkym obsahom titrovate?n?ch kysel?n (do 7 g/l) a vy???m pH (3,3 ? 3,5), s? z h?adiska dlhodobej stability v?dy ?rizikov?? a je ot?zne, ?i by JMF nasleduj?ca po alkoholovom kvasen? nesp?sobila kritick? zn??enie celkov?ch kysel?n vo v?ne a ?al?iu stratu jeho stability. Opak je v?ak pravdou… (more…)
Oxid siri?it? vo v?ne
Oxid siri?it? je vyu??van? pri v?robe v?na u? od r?mskych ?ias. Vo vin?rstve sa pou??va najm? pre svoje antioxida?n? vlastnosti a na potl??anie aktivity kvasiniek a bakt?ri?. Oxid siri?it? je pr?rodn? ved?aj?? produkt kvasiniek pri kvasen?, ktor? ho zvy?ajne neprodukuj? viac ako 10 mg/l. Viacer? v?skumy dokazuj?, ?e t?to koncentr?cia z?vis? od r?znych faktorov ? napr. od kme?a a ?ivotn?ho prostredia kvasiniek. V ?l?nku si bli??ie op??eme vlastnosti, formy a pou?itie SO2, ktor? s? ?zko sp?t? s pH a teplotou.
Kvalita hrozn? pro v?robu b?l?ch v?n a vysok? obsah alkoholu
Doc. Ing. Pavel Pavlou?ek, Ph.D., Mendelova univerzita v Brn?, Zahradnick? fakulta
Such? nebo sladk?? Takovou ot?zku si klade mnoho v?robc? v?na a spot?ebitel?, kdy? uva?uje nad term?nem sklizn?, technologi? a kvalitou b?l?ch v?n. Po?as? posledn?ch n?kolika ro?n?k? v?razn? p?eje kvalit? ?erven?ch v?n. U b?l?ch v?n je tomu v?ak pr?v? naopak. Vysok? cukernatost nemus? b?t znakem kvality u hrozn? b?l?ch odr?d, ale m??e b?t ?asto v?razn?m probl?mem. V ro?n?c?ch 2009, 2011 a 2012, m?ly hrozny velmi vysokou cukernatost, ale nebyly zcela zral? po str?nce aromatick?ch l?tek. Velmi slune?n?, tepl? po?as? a ?ast? periody sucha, jsou p??zniv? pro plynul? n?r?st cukernatosti. Obsah a kvalita aromatick?ch l?tek v bobul?ch se v?ak nevyv?j? p??mo ?m?rn? cukernatosti. Hrozny byly aromaticky bu? p?ezr?l? nebo nedozr?l?, s v?razn?mi ?chlorofylov?mi? t?ny.
