V České republice i na Slovensku se využívá několik metod prognózy houbových chorob révy. Tyto metody jsou však většinově založené na využívání makroklimatických nebo mesoklimatických parametrů. Makroklimatické a mesoklimatické podmínky posledních ročníku naznačují, že by měly být příznivé podmínky pro rozvoj padlí révy. Skutečnost je však úplně jiná a padlí révy v moravských vinicích způsobuje minimální škody.

Otázkou je, proč je ve vinicích minimální napadení padlím révy, když mnoho prognostických modelů naznačuje potřebu ošetření? Odpověď se skrývá v mikroklimatických podmínkách listových stěn.

Růst a vývoj révy vinné postupně ovlivňuje stavbu a uspořádání listové stěny a tím celouarchitekturu révového keře. Uspořádání listové stěny potom ovlivňuje mikroklimatické podmínky a díky tomu může docházet k příznivým nebo nepříznivým podmínkám pro rozvoj houbových patogenů.

Architektura révového keře je ovlivněná endogenními faktory, kam patří působení rostlinných hormonů nebo vzájemné vztahy mezi jednotlivými orgány. Svůj významný vliv mají také exogenní faktory, jako příjem slunečního záření, teplota, proudění vzduchu, stav vody v půdě a příjem živin rostlinou.

Uspořádání listové stěny, představované prostorovým rozmístěním letorostů a listů ovlivňuje čtyři mikroklimatické proměnné, které jsou zásadní pro infekci houbových patogenů: sluneční záření, teplota, vlhkost vzduchu a délka ovlhčení rostlinných pletiv.

V moravských vinicích se využívají intenzivně meteostanice již od roku 2000. Tyto meteostanice jsou umístěné na okraji vinic nebo ve vinici, nad úrovní listových stěn, jak ukazuje obrázek 1. Tyto meteostanice jsou velmi dobrým pomocníkem vinařů, což ukázala dlouholetá praxe. Z pohledu zdokonalení metod prognózy houbových chorob je však vhodné monitorovat také přímo mikroklima listových stěn, protože tam se přímo rozhoduje o příznivých nebo nepříznivých podmínkách pro rozvoj houbových patogenů. Zařízení pro monitorování teploty a vlhkosti vzduchu je vhodné umístit na druhé dvojdrátí, přímo do středu listové stěny.

Obrázek 2 ukazuje porovnání teplot měřených ve standardní meteostanici ve vinici a v meteostanici v listové stěně.

Obrázek ukazuje porovnání teplot v rámci jednoho dne, konkrétně 17. června 2019 od 0:00 hodin do 24:00 hodin. V určitých částech dne mohou teplotní rozdíly představovat i několik °C, takže nejsou zcela zanedbatelné. A jelikož vývoj houbových chorob je závislý také na teplotách, jsou tyto data lépe vypovídající o skutečném klimatickém stavu ve vinici.

Obrázek 3 následně ukazuje porovnání průběhu relativní vlhkosti vzduchu ve standardní meteostanici a meteostanici v listové stěně.

Podobný trend vykazují také změny vlhkosti vzduchu. Vlhkost vzduchu je klíčovým parametrem pro rozvoj houbových chorob. Přesný průběh vlhkosti přímo v listové stěně je proto důležitý. Obrázek 3 ukazuje, že v ranních hodinách byla vlhkost vzduchu vyšší po delší období. Tato skutečnost naznačuje příznivější podmínky pro rozvoj houbových chorob.

Jestliže chceme směřovat k přesnější prognóze houbových chorob, nepostačí data získaná z družicových snímků. Je třeba naopak monitorovat klimatické parametry co nejblíže vinice. Takže data ze standardních meteostanic ve vinici jsou prvním základním krokem a je vhodné je doplnit i sledováním mikroklima, přímo v listových stěnách.

Nyní bych chtěl ukázat, jak je možné využívat mikroklimatických dat k prognóze padlí révy (Erysiphe necator).

Prvním předpokladem je znalosti biologie patogenu a také fenologických stádií, ve kterých je réva vinná citlivá na napadení.

Padlí révy většinově, v našich klimatických podmínkách, přezimuje v zimních očkách. Způsob přezimování v podobě kleistotecií, je prozatím minoritní. Z podstaty přezimování v zimních očkách se napadení padlím révy se může objevovat již na začátku vegetačního období.

Rozvoj choroby je založený na vztahu mezi hostitelem a patogenem. Fenologický vývoj hostitele určuje citlivost rostliny k infekci houbovými patogeny a představuje klíčový faktor pro infekční proces (GONZÁLEZ-FERNÁNDEZ a kol., 2019) (obrázek 4).

Kolonie padlí révy na nově vytvořených listech mladých letorostů poskytují zdroj inokula pro pozdější infekce na hroznech (GADOURY aj., 2001). Mladé listy proto mohou být citlivé během celé vegetace.

V případě padlí révy velmi dobře fungují mechanismy ontogenické rezistence na jejímž základě se zvyšuje odolnost rostlinných pletiv a v určitém období by se dokonce nemusela provádět ochrana.

KAST a BLEYER (2011) uvádí, že květenství jsou citlivá k infekci padlí révy asi týden před kvetením (BBCH55) a bobule jsou citlivé přibližně do velikosti 2 mm (BBCH 73). Toto období je absolutně nejdůležitější z pohledu ochrany révy vinné proti padlí révy, protože v těchto fenologických stádiích jsou rostlinná pletiva nejcitlivější.

Následně začínají fungovat mechanismy ontogenické rezistence. Ontogenetická rezistence k padlí révy se silně projevuje přibližně 3–4 týdny po kvetení a postup choroby, měřený jako procento viditelně kolonizovaného povrchu bobule, klesá. Na druhé straně, bobule inokulované v tuto dobu nebyly bez příznaků choroby v době sklizně, ale byly na nich vytvořené rozptýlené a makroskopicky neviditelné kolonie padlí révy (GADOURY aj., 2003).

Z agrotechnických zásahů může být citlivost listů výrazně ovlivněná osečkováním letorostů. V této souvislosti si je třeba uvědomit, že nové mladší listy jsou citlivé prakticky po celou dobu vegetace. Osečkování se provádí několikrát za vegetaci. Při osečkování dochází k přerušení hlavní osy letorostu a podpoře růstu zálistků.

A právě zálistky představují novou, mladší a tím pádem citlivou listovou plochu keře. Jestliže se proto potkají v jednom termínu osečkování – růst mladé listové plochy na zálistcích – příznivé mikroklimatické podmínky – infekční tlak padlí révy, je potom zvýšená potřeba ochrany.

Intenzita ochrany se může odvíjet právě od všech uvedených faktorů. V okamžiku, kdy je ve vinici vysoký podíl rizikových faktorů, je třeba intenzivní ochrana a naopak.
Mezi nejrizikovější faktory patří:

  • Zahuštěná listová stěna.
  • Vysoký podíl citlivých rostlinných pletiv (listy, květenství nebo hrozny v určitém vývojovém stádiu).
  • Příznivé mikroklimatické podmínky na úrovni mikroklima révového keře.
  • Přítomnost infekčního zdroje patogenu.

Cílem by mělo být neprovádět ochranu za každou cenu, ale využívat dokonalé znalosti konkrétní vinice a zhodnocení mikroklimatických podmínek ve vztahu k danému patogenu.

Relativní vlhkost vzduchu má rozhodující vliv na rozvoj padlí révy. MANE a kol. (1996) studovali rozvoj padlí révy v zavlažované vinici v Indii a zjistili, že úroveň rozmnožování choroby je nulová pod 53 % a při 100 % relativní vlhkosti vzduchu. KAST (1997) vytvořil model pro prognózu rozvoje padlí révy v německých vinicích, založený mimo jiné na prahové úrovni 60-70 % relativní vlhkosti vzduchu, kterou označuje jako příznivou pro rozvoj choroby. CARROL a WILCOX (2003) uvádí, že i když k infekci může dojít při všech vlhkostech vzduchu, výskyt a rozvoj choroby se zvyšuje, se zvyšující se relativní vlhkostí vzduchu až k optimu 85 % a potom se zastavuje nebo klesá při vyšších vlhkostech vzduchu. BULIT a LAFON (1978) potom zjistili dvojnásobnou délku řetězce konidií po 24 hodinách při vlhkosti 90-100 % než při vlhkosti 30-40 %. Četnost klíčení konidií proto ovlivňuje zvyšující se vlhkost. Hodnoty relativní vlhkosti vzduchu mezi 53-97 % jsou optimální pro infekci, zatímco rozvoj choroby je zastavený při poklesu pod 47 % nebo blízko 100 % vlhkosti (JARVIS a kol., 2002).

Julie Carrol ukázala, ve svém výzkumu, že vlhkost vzduchu má hlavní vliv na rozvoj padlí révy. Jak ukazuje obrázek 5, procento inokulovaných listů odrůdy Ryzlink rýnský, pokrytých padlím, je více než dvojnásobné, když byla vlhkost vzduchu 80% v porovnání s vlhkostí 40% (WILCOX, 2017).

TRILLES OLIVER a kol. (2019) uvádí, že je důležitá také doba trvání určité relativní vlhkosti vzduchu ve vztahu k rozvoji padlí révy. V jarním období: při teplotách 10-15 °C je potřebných nejméně 12 hodin souvislé vlhkosti okolo 85%. V letním období: při teplotách 20-21 °C je potřebných nejméně 6 hodin souvislé vlhkosti okolo 85%.

Padlí révy vyžaduje vysoké teploty a suchou atmosféru beze srážek a chladných nocí (COLUMBIA, 2015). Padlí révy nesnáší vodu v kapalném stavu. Intenzivní srážky mohou omývat mycelium z listů nebo bobulí.

Hustá listová stěna je spojená s vysokou vlhkostí vzduchu, ale také s omezením exponovanosti ke slunečnímu záření, což výrazně zvyšuje nebezpečí rozvoje choroby. Vyšší relativní vlhkost vzduchu zvyšuje rozvoj choroby. Rozvoj choroby se může zdvojnásobit při změně relativní vlhkosti vzduchu mezi 40-80 % (WILCOX, 2012).

Nejrychlejší je růst kolonií houby a sporulace mezi teplotami 23-30 °C, s optimálními podmínkami okolo 26 °C (DELF, 1954).

Teplota a délka trvání dané teploty má významný vliv na růst patogenu, tvorbu a klíčení spor. Při 32 °C a 34 °C je potřeba delší expozice k daným teplotám, k oddálení vývoje houby. Mezi 38-44 °C stačí méně hodin expozice k daným teplotám, k omezení růstu. U listů je nejvýrazněji omezující 38 °C po dobu 2 hodin. U bobulí a hroznů potom 36 °C po dobu 4 hodin nebo 38°C po dobu 2 hodin. Teploty 6°C – 25°C – 35 °C – jsou minimum, optimum a maximum pro rozvoj houby (PEDUTO a kol., 2013). K úspěšnému rozvoji padlí révy dochází v zastíněných částech keře. Zastínění může snižovat teplotu o 5 – 10 °C, dále dochází ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu a omezení přístupu slunečního záření.

Optimální teploty pro rozvoj padlí révy se v podmínkách vinice pohybují mezi 21 – 30 °C (GUBLER a kol., 1999). Rozvoj padlí révy je nejúspěšnější ve stínu, protože zastínění snižuje teplotu rostlinných pletiv o 5-10 °C. Stín ale také zvyšuje relativní vlhkost vzduchu a snižuje intenzitu slunečního záření (JARVIS a kol., 2002, AUSTIN a kol., 2011). Pro rozvoj padlí nejsou vhodné chladné noci (TRILLES OLIVER a kol., 2019).

Všechny výše uvedené poznatky by se měly stát základem účinné ochrany proti padlí révy, které vychází ze skutečných podmínek konkrétní vinice.

V roce 2019 jsem měl v Lednici založený pokus, jehož součástí bylo i několik neošetřených kontrol, na kterých bylo možné sledovat skutečný rozvoj jednotlivých houbových chorob. Rád bych proto nyní ukázal na názorném příkladu, jak užitečné může být hodnocení mikroklimatických podmínek ve vinici, ve vztahu k prognóze padlí révy.

Začátek července, je mezi vinohradníky, považovaný všeobecně za období, kdy dochází k výraznému infekčnímu tlaku padlí révy a napadení. Z pozorovaného týdne však byl pro rozvoj padlí příznivý pouze jeden den, 2.7.2019. Během tohoto dne byla delší dobu velmi vysoká vlhkost vzduchu a rovněž relativně příznivá teplota. Po zbytek týdne docházelo k prudkému kolísání vlhkosti vzduchu a pravidelnému poklesu až pod 30 %, což jsou nepříznivé podmínky pro rozvoj padlí révy. Zejména ve druhé polovině týdne docházelo také k výraznému kolísání teploty a zejména v nočních hodinách klesala teplota až k 10 °C, což jsou méně příznivé podmínky pro padlí révy. Podmínky byly nepříznivé pro rozvoj padlí révy a na neošetřených kontrolách nedošlo k žádnému napadení.

Obrázek 7 ukazuje období od 5.8. do 11.8.2019, což je období, kdy následně došlo k významnému rozvoji padlí révy. V tomto období došlo pouze k napadení listů, protože u hroznů již dobře fungovaly mechanismy ontogenické rezistence.

I když i zde klesala vlhkost pod úroveň 40%, pohybovala se každý den po dobu několika hodin mezi 80-100 %, což je jednoznačně rozhodující pro infekci a rozvoj padlí révy. Rovněž teplotní podmínky byly velmi příznivé, kdy se vždy po větší část dne pohybovaly mezi 25-32 °C.

Při každé prognostické metodě si je třeba uvědomit mechanismus účinku použitých přípravků na ochranu rostlin nebo ekologických přípravků. Je třeba dobře vědět, na jakém principu fungují kontaktní fungicidy, systémové fungicidy a ekologické prostředky. Vyhodnocení mikroklimatických podmínek potom umožní prodlužovat intervaly mezi ošetřeními a snižovat počet ošetření proti houbovým chorobám. Mikroklimatické hodnocení vinice umožní zvýšit spolehlivost prognostických metod. V případě, že by měl někdo z vinohradníků zájem o zavedení této metody do svých vinic může se obrátit na mail: pavel.pavlousek@email.cz. 

prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita, Brno

Foto autor

Tags: