Cukernatost hrozn? a listov? plocha ke??
Doc. Ing. Pavel Pavlou?ek, Ph.D., ?stav vinohradnictv? a vina?stv?, Zahradnick? fakulta, Mendelova univerzita v Brn?
Cukernatost je jedn?m z hlavn?ch parametr? kvality hrozn?. Pro b?l? a modr? odr?dy r?vy vinn? lze ch?pat v?znam cukernatosti, jako znaku kvality, rozd?ln?. U modr?ch mo?tov?ch odr?d je ??douc? vy??? cukernatost, optim?ln? v kvalit? pozdn?ho sb?ru nebo v?b?ru z hrozn?. Vy??? cukernatost je z?rukou vy???ho obsahu alkoholu, kter? je pro ?erven? v?na ??douc?. Hrozny s vy??? cukernatost? jsou potom vhodn? pro v?robu kvalitn?ch ?erven?ch v?n s potenci?lem del?? macerace hrozn? a dlouhodob? zr?n? v d?ev?n?ch sudech.
Jinak je tomu u b?l?ch odr?d, kde vysok? cukernatost nen? v?dy z?rukou vysok? kvality v?na. V?na z ?ech a Slovenska jsou typick? sv??? kyselinkou a v?razn?m aromatick?m projevem. Pr?v? vz?jemn? vztah vysok?ho obsahu alkoholu a aromatick?ch l?tek m??e ovliv?ovat kvalitu v?na. Vysok? alkohol u such?ch v?n m??e zast?rat aromatick? projev v?na, co? zhor?uje kvalitu b?l?ch v?n. Cukernatost hrozn? si je proto t?eba v?dy d?t do vztahu s potenci?ln?m obsahem alkoholu (tabulka 1).
Ukl?d?n? cukr? v bobul?ch hrozn? p??mo souvis? s listovou plochou ke??. V?znam list? pro r?vu vinnou je mezi vinohradn?ky st?l?m p?edm?tem diskus?. Impulsem k takov?m ?vah?m jsou zahrani?n? cesty za v?nem do Francie, It?lie nebo ?v?carska, kde je p??stup k listov? plo?e r?vov?ho ke?e mnohdy zcela odli?n? ne? u n?s. V?znam list? pro r?vu vinnou je proto t?eba spojovat s klimatick?mi charakteristikami stanovi?t?, kter? v?znamn?m zp?sobem ovliv?uj? fotosynt?zu a kvalitu hrozn?.
Listov? plocha je velmi v?znamn? pro r?st a v?voj r?vy vinn?. Prakticky po cel? vegeta?n? obdob? vytv??? listov? plocha asimil?ty, kter? se vyu??vaj? pro v?voj r?vov?ho ke?e. V po??te?n?ch st?di?ch vegetace, ve f?zi intenzivn?ho r?stu r?vy, se asimil?ty vyu??vaj? p?edev??m pro podporu r?stu. Po kveten? se v?ak postupn? st?vaj? hlavn?m p??jemcem asimil?t? hrozny a po ose?kov?n? jsou u? asimil?ty z v?t?? ??sti sm??ovan? do hrozn?. Po ose?kov?n? tak? doch?z? k zintenzivn?n? r?stu z?listk?, proto?e je p?eru?en? hlavn? osa letorostu a doch?z? k podpo?e r?stu vedlej?? osy, a to jsou pr?v? z?listky. Z?listek (obr?zek 1) m? hlavn? v?znam p?edev??m p?i zr?n? hrozn?, vyzr?v?n? jednolet?ho d?eva a ukl?d?n? z?sobn?ch l?tek v d?evnat?ch ??stech ke?e (ko?enech a star?m d?ev?).
Z?listky na po??tku v?voje pouze p?ij?maj? produkty fotosynt?zy. Jakmile se ale vytvo?? dva a v?ce pln? vyvinut? listy st?vaj? se ji? v?znamn?m zdroje produkt? fotosynt?zy. List dosahuje vrcholu sv? asimilace p?ibli?n? 40 den sv?ho v?voje. Je proto zcela logick?, ?e v z?vislosti na st??? list?, se m?n? tak? jejich v?znam pro v?voj r?vy vinn?. Na z?klad? fyziologick?ch studi? v?ak i na konci vegetace prob?h? v nejstar??ch listech asimilace, kter? je p??nosn? pro r?vu vinnou.
Vzhledem k fenof?zi a v?konnosti fotosynt?zy rozd?luj? PONI a INTRIERI (2001) listovou st?nu na t?i segmenty:
? Listy ve spodn? t?etin? listov? st?ny p?isp?vaj? k tvorb? asimil?t? po celou dobu vegetace. Jejich nejvy??? aktivitu lze pozorovat p?ed kveten?m r?vy vinn?. Po kveten? jejich v?konnost pozvolna kles? a? do opadu.
? St?edn? ??st listov? st?ny ? kombinace hlavn?ch a z?listkov?ch list? ? m? nejvy??? v?konnost mezi kveten?m a zam?k?n?m bobul?.
? Z?listkov? listy v horn? t?etin? listov? st?ny p?edstavuj? p?ed zam?k?n?m bobul? mal? pod?l na celkov? asimilaci, proto?e jsou po??d je?t? ve v?voji. Po zam?k?n? je v?ak tato ??st listov? st?ny pro zr?n? hrozn? a tvorbu z?sobn?ch l?tek nejd?le?it?j??.
U dob?e vytvo?en? listov? st?ny, kter? maxim?ln? podporuje zr?n? hrozn?, by m?l b?t po zam?k?n? bobul? pom?r mezi star??mi a mlad??mi listy, kter? p?edstavuj? v?t?inou listy na z?listc?ch, asi 0,7 (HUNTER, 2000). Tzn., ?e v pr?b?hu kone?n? f?ze zr?n? hrozn? m? b?t listov? plocha na z?listc?ch asi o 30 % v?t??, ne? plocha list? na hlavn?ch letorostech.
Ka?d? list je proto pro r?vu vinnou d?le?it? po celou dobu vegetace. Listov? plocha mus? b?t ve vynikaj?c?m zdravotn?m stavu a? do konce vegetace, proto?e pr?v? z?listkov? letorosty v horn? ??sti maj? velk? v?znam. Jestli?e dojde k jejich po?kozen? houbov?mi chorobami, zejm?na pl?sn? r?vy, projev? se to negativn? na cukernatosti hrozn? a na ukl?d?n? z?sobn?ch l?tek (obr?zek 2).
Z?sobn? l?tky ve star?m d?ev? a ko?enov?m syst?mu se tvo?? pr?v? d?ky asimila?n? ?innosti listov? plochy ke?e. K ukl?d?n? z?sobn?ch l?tek doch?z? p?edev??m v posledn? t?etin? vegetace. Optim?ln? by bylo, aby po sklizni hrozn? z?stala na ke?i funk?n? listov? plocha, co? se ne v?dy d?ky ?ast?m podzimn?m mraz?k?m poda??.
Fotosynt?za je ovliv?ovan? tak? teplotou a slune?n?m z??en?m. Teplotn? optimum pro fotosynt?zu nen? pevn? stanoveno, jeliko? je v pr?b?hu vegetace velice prom?nliv? a p?edstavuje teplotu list? v rozmez? 18?34 ?C (SCHULTZ, 2008). Teplota list? je obvykle o 5 ?C vy??? ne? teplota prost?ed?. V letn?m obdob? je ide?ln? teplota 25?30 ?C, na podzim kles? k 20?25 ?C (STOEV a SLAVTCHEVA, 1982). Na pr?b?h fotosynt?zy p?sob? negativn?ji n?zk? teploty (ni??? ne? 15 ?C), ne? vy??? (p?es 40 ?C).
Kvalita sv?tla ovliv?uje r?st rostlin a jejich fotosyntetickou aktivitu. Listy jsou schopny intenzivn? p?ij?mat sv?tlo v modr? (430 nm) a ?erven? (660 nm) oblasti spektra. Z uveden?ch hodnot vych?z? i rozsah sv?teln?ho spektra, kter? vyu??vaj? p?i fotosynt?ze. Naz?v? se fotosynteticky aktivn? z??en? (FAR) a nach?z? se p?ibli?n? v rozsahu 400?700 nm. P?es povrchovou vrstvu listu pronik? 10?15 % fotosynteticky aktivn?ho z??en?, nebo se od n?j odr??? do atmosf?ry. Znalost fotosynteticky aktivn?ho z??en? m? p??nos pro architekturu listov? st?ny ve vinici. U zahu?t?n? listov? st?ny vyu??v? velk? mno?stv? list? sv?tlo ve sv?tle ?erven?m spektru. Tato skute?nost m??e v?st k negativn?m zm?n?m hormon?ln?ho syst?mu rostliny. D?sledkem je intenzivn? r?st zast?n?n?ch letorost? a t?m v?razn? zahu?t?n? listov? st?ny. Zast?n?n? letorost? m??e nep??zniv? ovliv?ovat tak? tvorbu kv?tenstv?. C?lem tvarov?n? listov? st?ny je proto z?skat co nejv?t?? objem list? na povrchu ke?e, kde budou dob?e p?ij?mat slune?n? z??en?, a minimum zahu??uj?c?ch list? a letorost? uvnit?.
Listov? plocha ke?
e p??mo souvis? s kvalitou hrozn?, proto?e fotosynt?za se pod?l? na tvorb? a ukl?d?n? cukr? v bobul?ch. ?m?rn? odlist?n? z?ny hrozn? je velmi d?le?it?, proto?e oslun?n? hrozn? stimuluje tak? aktivitu invert?zy a ukl?d?n? cukr? v bobul?ch. Z tohoto pohledu je d?le?it? zejm?na aktivita enzymu invert?zy. Invert?za se pod?l? na roz?t?pen? sachar?zy na gluk?zu a frukt?zu. Sachar?za je transportn?m cukrem produkt? fotosynt?zy, ale v hroznech se ji? po roz?t?pen ukl?d? jako gluk?za a frukt?za. Pokud nen? invert?za aktivn?, transport sachar?zy z list? do bobul? se zastavuje. K transportu doch?z? pouze p?i sou?asn?m ?t?pen? na gluk?zu a frukt?zu. Aktivitu invert?zy stimuluje oslun?n? a omezuje naopak zast?n?n?m hrozn?.
Z pohledu vinohradn?ka si je proto t?eba uv?domit, ?e v na?ich klimatick?ch podm?nk?ch je pro r?vu vinnou d?le?it? ka?d? list a optim?ln? d?lka listov? st?ny ke?e je 1,20-1,40 cm, v z?vislosti na sponu v?sadby a v??ce km?nku. Z?rove? je v?ak t?eba optim?ln?m odlist?n?m z?ny hrozn? umo?nit aktivitu enzymu invert?zy, kter? je d?le?it? pro ukl?d?n? cukr? v bobul?ch.
?astou inspirac? jsou bohu?el v?razn? odlist?n? vinice v Ji?n?m Tyrolsku nebo ?v?carsku. Je si v?ak t?eba uv?domit, ?e v t?chto vina?sk?ch regionech jsou zcela odli?n? klimatick? podm?nky, ne? u n?s. Obr?zek 3 ukazuje vinici v Bolzanu 6. kv?tna 2011, kdy byla t?sn? p?ed kveten?m, zat?mco v ?esk? republice p?i?ly jarn? mraz?ky a r?va vinn? prakticky znovu ra?ila. Teplota, slune?n? z??en? a sr??ky v t?chto regionech potom umo?n? i zcela odli?n? p??stup k zelen?m prac?m. Z?nu hrozn? je potom mo?n? v?razn? odlistit, a z?listky v?ce vyl?mat, ani? by doch?zelo k v?razn?mu sn??en? cukernatosti hrozn?. V?razn? odlist?n? je ?asto i nep??mou ochranou proti houbov?m chorob?m (obr?zek 4, 5, 6).
Inspirace pro ?eskou a Slovenskou republiku to v?ak rozhodn? nen?, proto?e v na?ich vinic?ch ?asto m??e rozhodovat ka?d? list, zejm?na u pozdn?ch b?l?ch a modr?ch odr?d. Optim?ln? je proto vylamovat z?listky v z?n? hrozn? a z?listky v??e postaven? pouze udr?ovat v po?adovan?m tvaru listov? st?ny ose?kov?n?m. P?i odlist?n? z?ny hrozn? je potom t?eba odstra?ovat pouze 1-2 listy, kter? nejv?razn?ji zahu??uj? z?nu hrozn? (obr?zek 7).
V?znam listov? plochy pro r?vu vinnou ukazuj? tak? v?sledky pokusu z roku 2011. Pokus byl zalo?en? u odr?dy Hibernal v pokusn? vinici ?stavu vinohradnictv? a vina?stv? ve vini?n? trati ?Na Valtick??. V pokusu byly odstran?n? z?listky, dva listy v z?n? hrozn? a ?ty?i listy v z?n? hrozn?. Tabulka 2 ukazuje jednotliv? varianty pokusu. Sklize? a anal?za hrozn? prob?hla 13. 10. 2011. Tabulka 3 ukazuje v?sledky hodnocen? kvalitativn?ch parametr? p?i sklizni. U odlist?n? p?ed kveten?m a v polovin? ?ervence (19.7.2011) se projevil vliv ztr?ty listov? plochy na cukernatost. P?i odlist?n? dvou list? byla v?dy zji?t?n? v?razn? vy??? cukernatost ne? p?i odlist?n? ?ty?ech list?. Varianta s odstran?n?m ?ty?ech list? dos?hla vy??? cukernatosti pouze p?i odlist?n? ihned po odkv?tu (16.6.2011). Proto?e je r?va vinn? v tomto obdob? st?le v intenzivn?m r?stu dok?zala kompenzovat odstran?nou listovou plochu. Na druhou stranu byla u t?chto term?n? zji?t?n? nejni??? cukernatost.
Pokus s Hibernalem proto na konkr?tn?ch v?sledc?ch velmi dob?e prok?zal v?znam listov? plochy na kvalitu hrozn?. V na?ich klimatick?ch podm?nk?ch je mo?n? pova?ovat za optim?ln? odstran?n? z?listk? a maxim?ln? dvou list? v z?n? hrozn?. Modern? vinohradnictv? je kombinac? vyu??v?n? v?dy, v?zkumu a rozhodov?n? v praxi p??mo ve vinici, ke kter?mu by m?li sm??ovat v?ichni vinohradn?ci.
Foto autor
