Využití černého úhoru ve vinicích a jeho vliv na révu vinnou

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MENDELU Lednice

V posledním období dochází k výrazným změnám pohledu na ošetřování půdy ve vinici. Ošetřování půdy musí respektovat zásady ekosystému vinice a především směřovat k co nejvyšší kvalitě hroznů. Ošetřování půdy ve vinici se ubírá cestou využívání různých systému ozelenění nebo mulčování organických materiálů.

Klimatické podmínky, zejména úhrn srážek za vegetační období a rozdělení srážek během vegetace, často neumožňují využívání celoplošného ozelenění vinice. Požadavky jednotlivých způsobů ozelenění půdy ve vinici ukazuje tabulka 1 podle KAUER a FADER (2007).

Potom přichází na řadu kombinace s černým úhorem ve vinici. Využívání černého úhoru ve vinici může mít svoje pozitivní, ale také výrazně negativní stránky.

Celoplošný černý úhor byl zejména v minulosti jedním z tradičních způsobů ošetřování půdy ve vinici (obrázek 1). V současné době však z našich vinic postupně mizí, protože negativní stránky tohoto systému výrazně převyšují stránky pozitivní.

Tabulka 1     Možné systémy ošetřování půdy v závislosti na půdním druhu a srážkách podle (KAUER a FADER, 2007).

Pravidelné mechanické zpracování půdy, které se provádí při černém úhoru, podporuje snižování obsahu humusu v půdě, vede k vymývání živin, podporuje utužení půdy a na svahovitých pozemcích vznik eroze.

Obsah organické hmoty je přitom velmi důležitým faktorem půdní úrodnosti a umožňuje také využívání různých způsobů ozelenění půdy. Organickou hmotu v půdě představuje humus. Teprve při dostatečném obsahu humusu je možné aplikovat ozelenění vinic, bez rizika výskytu stresu u révy vinné (tabulka 2).

Tabulka 2  Rozdělení viničních půd podle obsahu humusu (SPRING aj., 2003)

Při ošetřování vinice systémem černého úhoru je velmi nebezpečná možnost utužení půdy, které často vede k výskytu chlorózy (obrázky 2,3). K silnému utužení půdy dochází především na těžkých a vlhkých půdách a při pohybu těžké mechanizace ve vinici (např. rosičů při ochraně proti chorobám a škůdcům). V takových půdách dochází většinou k nedostatečnému provzdušnění a zvýšení obsahu CO2. Důsledkem je ve vápenatých půdách tvorba uhličitanů, které způsobují nedostupnost železa a výskyt chlorózy.

Tabulka 3    Průměr jednotlivých pórů a význam pro hospodaření s vodou v půdě podle MŰLLER aj. (2008).

Utužení půdy ve vinicích s černým úhorem vede také k negativnímu ovlivnění vývoje kořenového systému. Základ kořenového systému se u révy vinné vytváří do 5-7 roku po výsadbě. Nové kořeny vyšších řádů, tzn. rozvětvení kořenového systému, se může vytvářet pouze tehdy, když je dobře vybudovaná primární osa kořenového systému. Jestliže je v horních vrstvách půdy ovlivněný vývoj kořenů utužením půdy, nedochází k jejich kvalitnímu vývoji.

Základem utužení půdy je pojezd mechanizačních prostředků ve vinici v nevhodnou dobu, zejména při vlhké půdy (obrázky 4, 5), což je případ již zmiňované ochrany vinic. Kola mechanizačních prostředků výrazným způsobem utužují jednotlivé půdní vrstvy. Dochází k narušování struktury půdy a velmi negativnímu ovlivnění pórovitosti půdy, která má velký význam pro rozvoj kořenového systému a příjem vody a živin.

Póry v půdě umožňují růst kořenového systému a zároveň ovlivňují hospodaření s vodou v půdě. Tabulka 3 ukazuje význam jednotlivých pórů v půdě.

Pórovitost půdy také souvisí s půdním druhem. Písčité a lehké půdy mají velmi nízkou vodní jímavost. Půdy s větším podílem hlinitých částic mají největší podíl středních pórů, které umožňují dobré provzdušnění půdy a vodní jímavost. V jílovitých půdách je naproti tomu vysoký podíl mrtvé vody.

Celoplošný černý úhor vede proto k výraznému utužení půdy a tím zhoršování půdní struktury. Významný je také vliv na výskyt eroze na svazích. Eroze spočívá v odnášení půdních částic vodou nebo větrem. Čím jsou půdní částice menší a lehčí, tím lehčeji jsou odnášené. Nejvyšší náchylnost na erozi se projevuje u půd s velmi jemnými půdními částicemi. Půdy s větším podílem jílovitých částic anebo také vyšším podílem humusu, jsou k erozi odolnější. Ve vinicích na svazích je proto třeba aplikovat ozelenění meziřadí nebo mulčování organických materiálů, jako ochranu proti vzniku eroze.

Černý úhor se často objevuje v nových výsadbách. Jeho využití je, ale vhodné pouze v oblastech s nedostatkem srážek, anebo ve velmi suchých ročnících (obrázek 6).

Ozelenění v nových výsadbách nesmí vytvářet konkurenci vývoji révy vinné. Při dostatečném množství vody je proto vhodné některý ze systému ozelenění využít. V nové výsadbě by se mechanizační prostředky měly pohybovat pouze za sušších podmínek, aby nedocházelo k utužování půdy. Utužení půdy může totiž negativně působit na vývoj kořenového systému.

Při využívání černého úhoru ve vinici je třeba omezovat také neproduktivní odpařování vody z půdy, které může vést k výskytu nedostatku vody pro révu vinnou. Prokypření horní vrstvy půdy (4-6 cm) přerušuje kapilaritu půdních pórů a tím omezuje neproduktivní ztrátu vody vypařováním. Hlubší zpracování půdy (více než 15 cm) v letním období není vhodné, protože výrazně podporuje vypařování, ztrátu vody v půdě, snižuje obsah humusu a dusíku v půdě.

Základem péče o půdu ve vinici jsou všechna opatření, která pomáhají udržovat a zlepšovat strukturu půdy ve vinici:

– Vyhnout se pohybu mechanizačních prostředků ve vinici při vlhké půdě. Pohybovat se pokud možno v ozeleněných meziřadích. Pohyb v kultivovaných meziřadích vede k utužení půdy.

– Udržovat biologickou stabilitu půdy s využitím ozelenění alespoň každého druhého meziřadí ve vinici. Typ ozelenění musí být uzpůsobený podmínkám stanoviště.

– Při silném utužení půdy provádět hloubkové prokypření. Hloubkové prokypření je vhodné provádět při dobře oschlé půdě. Vhodné termíny jsou po sklizni hroznů, nejpozději však do konce května, kdy začíná růst nových kořenů.

Ve vinicích ošetřovaných systémem černého úhoru je vhodné využívat alespoň sezónní ozelenění. Proto je vhodné buď koncem července nebo začátkem srpna nechat meziřadí spontánně ozelenit, nebo vysévat v polovině srpna až začátkem září zimní směsku. Postupně je třeba přejít na trvalé ozelenění každého druhého meziřadí ve vinici, protože tento systém může minimalizovat negativní dopady černého úhoru.

Foto autor

Tagy:2/2011