Réva vinná a sucho

Podnožová odrůda a pěstitelský tvar jsou hlavní faktory, které ovlivňují rozmístění kořenového systému ve vertikálním a horizontálním směru (SMART a kol., 2006). Půdní vlastnosti potom přispívají k ovlivnění fenotypového projevu podnože (RENOUF a kol., 2010), respektive rozmístění kořenů může být potom výrazněji ovlivněné půdními podmínkami než podnožovou odrůdou.

Fyziologická reakce révy vinné na sucho a vysoké teploty je komplexní. Primárně může záviset na odrůdě, podnoži a vzájemném působení podnož x odrůda. Sortiment podnoží ve středoevropském vinohradnictví je obecně méně příznivý pro vysokou odolnost k suchu. Mezi nejodolnější plané druhy odolné k suchu patří Vitis rupestris. Důvodem může být také architektura kořenového systému, kdy kořeny směřují do hloub ky. Ve středoevropském sortimentu podnoží však bohužel nejsou podnože s Vitis rupestris.

Z pohledu odolnosti k suchu a příjmu živin je významná nejenom architektura hlavních kořenů, ale také hustota kořenového systému, která je důležitá z pohledu sorpční plochy pro vodu a živin. Nejvýznamnějšími faktory, které ovlivňují hustotu kořenového systému, jsou dostupnost vody, stupeň utužení půdy, hloubka půdního profilu, půdní pórovitost a provzdušnění půdy.

Kořeny se vyvíjí v půdní profi lu ve vertikálním i horizontálním směru. Tento vývoj ovlivňují fyzikální vlastnosti půdy a dostupnost vody, kyslíku a živin. Distribuce kořenů u jednotlivých podnoží může být proto ovlivněná i půdními vlastnostmi. Dostupnost vody v půdě je jedním z hlavních faktorů, které řídí růst a vývoj kořenů (EAPEN a kol., 2005). Kořeny potřebují vodu k růstu, pro dělení a vývoj buněk rostlinných pletiv a také pro příjem živin z půdy. Kořeny mají také schopnost „vyhledávat vodu“ a růst za zdrojem vody. V propustných, např. písčitých půdách, proto mohou kořeny révy sahat až do hloubky několika metrů. V jílovitých půdách je obvykle vývoj kořenů směřovaný v povrchových vrstvách půdy, protože v hlubších vrstvách je půda velmi vlhká, často kompaktní a nepropustná a tvoří tak méně příznivé podmínky pro růst kořenů. Také půdní pórovitost je důležitým faktorem, který ovlivňuje růst kořenů.

Obrázek 1 ukazuje, že písčitá půda umožňuje vývoj kořenového systému do hlubších vrstev půdy. Prakticky do hloubky přibližně 50 cm je vývoj kořenového systému velmi podobný. V hlubších vrstvách se potom kořenový systém v jílovité půdě vyvíjí obtížněji, právě v závislosti na vysoké vlhkosti půdy a nízké pórovitosti jílovitých půd.

Z pohledu vývoje kvalitního kořenového systému představuje přibližně rovnoměrné rozdělení kořenů v půdním profi lu do hloubky 80- 100 cm, který představuje hlavní sorpční plochu révy vinné ve vztahu k živinám a vodě. Vodu je pak přirozeně možné získávat i z hlubších vrstev půdy, díky hlavním kořenům.

Kořenový systém představuje propojení mezi nadzemní částí révového keře a půdou a má mnoho fyziologických a biochemických funkcí, které se projevují na vývoji listové plochy. Prvním z výrazných příznaků sucha bývá omezení růstu listové stěny (obrázek 3).

Stav organické hmoty v půdě může ovlivňovat citlivost k suchu. Kořenový systém je hustší při vyšším obsahu organické hmoty v půdě, který přispívá ke zvýšení populace půdních živočichů a mikroorganismů. Jestliže je obsah humusu ve viniční půdě mezi 2–3 % vytváří se optimální podmínky pro mikrobiální aktivitu využitelnou pro mineralizaci a příjem živin.

Ve vztahu k odolnosti k suchu existuje také rozdíl mezi odrůdami. Obecně je možné konstatovat, že modré odrůdy snáší daleko lépe sucho, než bílé odrůdy. Sucho je pro modré odrůdy prospěšnější, protože ovlivňuje pozitivně tvorbu fenolových látek. Sucho u modrých odrůd vede k tvorbě menších bobulí, které jsou potom bohatší na fenolové látky, zejména antokyanová barviva. Tvorba fenolových látek může být aktivovaná také prostřednictvím kyseliny abscisové (ABA). Jejich tvorbu stimuluje nedostatek vody, který také podporuje tvorbu kyseliny abscisové (ABA), rostlinný hormon, jež hraje hlavní úlohu v adaptaci révového keře na abiotické stresy, zejména na sucho. ABA hraje hlavní úlohu v procesech spojených se zráním bobulí. Biosyntéza ABA je nejvýraznější kolem jejich zaměkání.

ABA se tvoří v kořenech a listech a je transportovaná vodivými pletivy do hroznů a bobulí. Průměrný nedostatek vody, s hodnotou vodního potenciálu listů okolo – 0,8 MPa, vede během zrání hroznů ke zvyšování obsahu antokyanů a celkových polyfenolů v bobulích (MATTHEWS a ANDERSON, 1988).

Naproti tomu u bílých odrůd může stres způsobený suchem negativně ovlivňovat obsah a strukturu kyselin, složení aromatických a fenolových látek. Stres způsobený suchem může u bílých odrůd podporovat tvorbu látek, které způsobují hořkou chuť v hroznech a víně.

Jednou z možností jak eliminovat stres způsobený suchem je podpora hlubšího zakořenění révy vinné. Cílem pěstitelů by proto mělo být podpořit hluboké zakořenění révy vinné a tím lepší dostupnost vody ze spodních vrstev půdy a také vyšší odolnost kořenů ke stresům. Směřování kořenů do hlubších vrstev půdy určuje především vzdálenost keřů v řadě. Z mnoha studiích je známé, že vzdálenost keřů v řadě má pojezdů a zejména pojezdy na vlhké půdě vedou k výraznému utužení půdy a znemožňují růst kořenů. Jestliže proto chceme směřovat k výraznému zakořenění do hloubky, je vhodné zahustit keře v řadě. Zákonitě se ale musí změnit také způsob řezu, respektive zatížení, aby nedocházelo k přehuštění listových stěn a zachovalo se dobré rozložení plodného dřeva (obrázek 4).

Se suchem souvisí také příjem živin. V srpnu a září se ve vinicích začaly postupně objevovat výživové problémy, které naznačovaly nedostatek draslíku a hořčíku. Vzhledem k průběhu počasí během vegetace se však nejednalo pravděpodobně o nedostatek živin v půdě, ale spíše o nemožnost příjmu živin z půdy kořenovým systémem (obrázky 5, 6).

[Show slideshow]

Příjem živin z půdy probíhá především mezi kvetením a začátkem zaměkání. V tomto období je z pohledu příjmu živin, kořenový systém nejaktivnější. Musí však být také vytvořené optimální podmínky, tzn. teplota a voda. Sucho velmi výrazně omezuje schopnost příjmu živin. I v některých minulých suchých letech bylo možné pozorovat, že jakmile půda postupně „vysychala“, objevovaly se také příznaky nedostatku živin. A opět je třeba připomenout, že čím réva hlouběji zakoření, tím je odolnější ke stresům.

Živiny, které réva vinná přijímá mezi kvetením a zaměkáním bobulí, se ukládají především v listech a letorostech. Po začátku zaměkání a během zrání hroznů se stávají hlavním příjemcem živin hrozny. Dochází k translokaci živin z listů do bobulí. Na listech je potom možné v tomto období pozorovat příznaky nedostatku, tak jak k tomu došlo v letošním roce.

V letošním roce se proto nemuselo jednat o nedostatek živin, ale nemožnost příjmu živin, díky dlouhotrvajícímu suchu.

Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Foto autor

Tags: 06/2017