Odlistění zóny hroznů se již stalo nedílnou součástí vinohradnické praxe. Stále častěji se také odlisťování provádí mechanizovaně, s využitím defoliátorů. Právě při používání defoliátorů je velmi důležité správné nastavení. Vinohradník by měl proto správně vyhodnotit všechna pro a proti a stanovit pak optimální počet listů.

Při odlisťování si je třeba uvědomit především vliv odlistění ve vztahu k oslunění, teplotě a kvalitě hroznů. Oslunění zóny hroznů může být pro kvalitu hroznů pozitivní nebo také negativní. Při odlisťování zóny hroznů se většinou odstraňují také zálistky v zóny hroznů. 

Nejběžnějším směrem řad ve vinici je sever – jih. Při tomto směru řad potom listová stěny využívá sluneční záření, které dopadá na listovou stěnu z východní a západní strany. Obrázek 1 ukazuje intenzitu slunečního záření při dopadu na listovou stěnu z východní i západní strany. Za nejintenzivnější je možné považovat sluneční záření, které dopadá na listovou stěnu kolem 12. hodiny a následně sluneční záření v odpoledních hodinách, mezi 15. a 16. hodinou. Po určitou část dne dopadá také sluneční záření na horní část listové stěny.

Listy přirozeně způsobují zastínění hroznů, takže odlistění je zaměřené na zajištění přístupu slunce do zóny hroznů. Zastiňující vliv listů je možné využívat také při rozhodování o tom, kolik listů je třeba při odlisťování odstranit. Zcela ideální je, aby během části dne, kdy je sluneční záření nejintenzivnější, dopadalo do zóny hroznů rozptýlené sluneční záření, tzn. sluneční záření, které bude částečně rozptýlené právě listy, které jsou postavené nad hrozny.

Odlistění by proto mělo zajišťovat, aby hrozny využívaly co nejdelší dobu během dne sluneční záření, ale aby byly během části dne  s nejintenzivnějším slunečním záření částečně chráněné.

V  závislosti na  počtu odstraněných listů v zóně hroznů, jsem se pokusil sestavit model, který naznačuje, do jakého podílu zóny hroznů dopadá intenzivní sluneční záření (obrázek 2). Při odstranění 6 listů je zóna hroznů minimálně chráněná, naopak při odstranění 2 listů dopadá do zóny hroznů vysoký podíl rozptýleného slunečního záření.

Obrázky 3a, 3b ukazují odlistění 6 listů v zóně hroznů u Chardonnay a Rulandského šedého. Pohled do zóny hroznů naznačuje, že bude docházet k velmi intenzivnímu oslunění během celého dne. Během nejteplejších částí dne proto může docházet k výraznému přehřívání hroznů. Teplota přímo osluněných hroznů může být při slunečných dnech o 5 – 15 °C vyšší, než aktuální teplota vzduchu. Teplota v bobulích se může pohybovat mezi 40 – 50 °C. Tato teplota potom negativně ovlivňuje metabolismus a  biochemii bobulí. Důsledkem takto intenzivního odlistění může být vyšší obsah fenolových látek (hořká chuť), nízký obsah kyselin, nízký obsah asimilovatelného dusíku, nízký obsah antokyanových barviv a negativní struktura aromatických látek (TDN a C-6 alkoholy). Je proto možné konstatovat, že při takto intenzivním odlistění může být negativně ovlivněná kvalita bílých odrůd a u modrých odrůd může naopak, listová plocha chybět ve vztahu k fotosyntéze a tvorbě cukrů.

Obrázek 4 ukazuje odlistění 4 listů v zóně hroznů u Rulandského šedého. Už ze samotného obrázku je dobře patrné, že listy způsobují částečný efekt zastínění a v nejteplejší části dne dopadá do zóny hroznů rozptýlené světlo. Tento typ odlistění je opět vhodnější pro bílé odrůdy. U modrých odrůd by, v našich klimatických podmínkách, mohla i ztráta 4 listů negativně ovlivnit fotosyntézu. Odlistění 4 listů je vhodné pro odrůdy s kratšími internodii a tím pádem výrazněji zahuštěnou listovou stěnou, tzn. Rulandské šedé, Tramín červený, Sauvignon blanc, Sylvánské zelené, Rulandské bílé, Hibernal nebo Pálava. Zajímavé výsledky s tímto počtem odstraněných listů mohou být u Tramínu nebo Pálavy. Jestliže je totiž u těchto odrůd zóna hroznů zahuštěná, potom polovina hroznu, která směřuje dovnitř listové stěny, hůře aromaticky vyzrává. Ve vínech se pak může kvalitní aromatická zralost mísit s chlorofylovými tóny. Odstranění 4 listů však zajistí, že slunce proniká do zóny hroznů z obou stran a aromatická zralost bobulí je potom vyrovnaná. Pokusy z roku 2015 také ukazují, že při tomto počtu odstraněných listů většinou nedochází k negativnímu ovlivnění kvality hroznů. Je však třeba respektovat požadavky na aromatickou zralost a typ vína u bílých odrůd.

Tabulka 1 Vhodné způsoby doporučení odlistění pro bílé moštové odrůdy. 

Typ odlistění  Doporučené odrůdy
Bílé moštové odrůdy, u nichž je vhodné a dostatečné pouze vylamování zálistků v zóně hroznů Děvín, Irsai Oliver, Lena, Müller Thurgau, Muškát moravský, Muškát Ottonel, Rinot, Vrboska
Bílé moštové odrůdy, u nichž je vhodné odlistění zóny hroznů bez ohledu na typ vína Auxerrois, Aurelius, Hibernal, Kerner, Malverina, Neuburské, Pálava, Rulandské šedé, Tramín červený, Veltlínské červené rané.
Bílé moštové odrůdy kde je při odlistění zohlednit typ vína Chardonnay, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon blanc, Veltlínské zelené, Sylvánské zelené, Veritas, Savilon, Vesna

Obrázky 5a, 5b a 5c ukazují odlistění 2 listů v zóně hroznů. Obrázky velmi dobře ukazují, že po určitou část dne dopadá do zóny hroznů rozptýlené sluneční záření. Zrající bobule proto využívají pozitivních vlastností slunečního záření, ale jsou chráněné před nejintenzivnějším osluněním. Mnoho různých pokusů také ukazuje, že tato intenzita odlistění je dostatečná jako nepřímá ochrana proti padlí révy a šedé hnilobě na bobulích. Odlistění 2 listů v zóně hroznů je také všeobecně nejvhodnější pro modré odrůdy.

U některých odrůd nebo typů vín může být dostatečné pouze vylamování zálistků v zóně hroznů, bez odlistění. Tento způsob poskytuje také určitý vliv, zejména na zlepšení mikroklima zóny hroznů, především z pohledu nepřímé ochrany proti houbovým chorobám.

Zejména u bílých odrůd je proto třeba k odlisťování přistupovat velmi diferenciovaně v závislosti na odrůdě, požadavcích na kvalitu hroznů a typ vína.

Bílé odrůdy jsou proto daleko náročnější z pohledu rozhodování o intenzitě odlistění. Z praktického pohledu je potom nejběžnějším způsobem odlistění 2 listů a pouze vylamování zálistků v zóně hroznů. Odlistění 4 listů je potom vhodné používat, zejména u výše uvedených odrůd s kratšími internodii.

prof. ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Foto autor

Tags: