Doc. Ing. Pavel Pavlou?ek, Ph.D., ?stav vinohradnictv? a vina?stv?, Mendelova univerzita v Brn?

Ka?d? rok ve vinici p?inese spoustu nov?ch a zaj?mav?ch poznatk?. Kvalitn? anal?za z?skan?ch poznatk? napom??e optimalizovat agrotechniku v dal??ch podobn?ch ro?n?c?ch.

Cel?m vegeta?n?m obdob?m proch?zelo v?razn? sucho, kter? ovliv?ovalo r?vu vinnou. Sucho ovlivnilo zr?n? hrozn?, ale tak? v?voj letorost? a listov? plochy ke?? b?hem vegetace. V extr?mn?ch podm?nk?ch sucha doch?zelo k velmi slab?mu r?stu letorost?, ?patn?mu odkv?tu r?vy vinn? a n?zk?mu v?nosu. Na mnoha lokalit?ch m?l na tomto pod?l chybn? zvolen? syst?m ozelen?n?. Stres vyvolan? suchem se nej?ast?ji projevoval v syst?mech celoplo?n?ho ozelen?n? vinic s dominantn?m pod?lem travn?ch druh? (obr?zek 1). P??stup k ozelen?n? vinic proch?z? v posledn?m obdob? velmi dynamick?m v?vojem. Za??naj? se ?ast?ji vyu??vat bylinn? sm?si, kter? nep?edstavuj? pro r?vu vinnou takovou konkurenci, jako ozelen?n? s t?m?? 100 % pod?lem travn?ch druh?. Travn? druhy vytv??? hust? ko?enov? syst?m v horn? vrstv? p?dy a t?m odeb?raj? v?razn? pod?l sr??kov? vody.

Ozelen?n? vinice je pro r?vu vinnou v?dy prosp??n?j?? ne? celoplo?n? ?ern? ?hor. K ozelen?n? vinice je v?ak v?dy t?eba p?istupovat v z?vislosti na r?stu a v?voji r?vy vinn?. Mus? proto b?t prim?rn? zabezpe?en? kvalitn? r?st a v?voj r?vy vinn?, tvorba v?nosu a kvalita hrozn?. Ide?ln? je proto za??nat s trval?m ozelen?n?m ka?d?ho druh?ho mezi?ad?, a d?le ozele?ovat v z?vislosti na v?voji r?vy vinn?.

B?hem vegetace je v?ak mo?n? tak? okam?it? reagovat na stresov? situace. Jakmile jsou u r?vy vinn? viditeln? p??znaky stresu, je mo?n? p?ej?t ze syst?mu ozelen?n? ka?d?ho mezi?ad? k ozelen?n? pouze ka?d?ho druh?ho mezi?ad? (obr?zek 2). Ka?d? druh? mezi?ad? bylo rozdiskovan?. P?i tomto postupu potom nedoch?z? k v?razn?mu negativn?mu p?soben? na kvalitu hrozn?. D?kazem jsou v?sledky pokusu s odr?dou P?lava, z vinice na obr?zku 2.


Jak vypl?v? z tabulky 1, hrozny dos?hly velmi dobr? kvality a nebyly negativn? ovlivn?n? suchem. S ozelen?n?m vinice je proto t?eba pracovat a nikoliv je pouze zalo?it a pak se o n? nestarat. Jestli?e je stres zp?soben? suchem m?rn?j?? nemus? doj?t k ?pln?mu rozdiskov?n? ozelen?n?, ale posta?uje podryt? ozelen?n?, kter? vede k nadzvednut? ko?enov?ho syst?mu ozelen?n? a na ur?itou dobu ke sn??en? konkurence pro r?vu.

Velmi negativn? skon?ily v roce 2012 ke?e s vysok?m v?nosem, jek ukazuje obr?zek 3. Ke?e p?et??en? ?rodou ztratily b?hem zr?n? listovou plochu. Ke?e ztratily schopnost asimilace a t?m p?dem schopnost zr?n? hrozn? a ukl?d?n? z?sobn?ch l?tek. V takov?ch vinic?ch m??e b?t tato kombinace velmi nebezpe?n?. U? na ja?e 2012 bylo mo?n? pozorovat, ?e na podzim 2011 doch?zelo vlivem sucha k n?zk? tvorb? z?sobn?ch l?tek. R?va vinn? toti? na ja?e 2012 pouze minim?ln? slzela. M?za je p?itom d?le?it?m zdrojem miner?ln?ch l?tek a organick?ch slou?enin. M?za podle GALETA (2000) obsahuje redukuj?c? cukry (0,30 g/l, v?t?inou gluk?zu, frukt?zu, se stopov?m mno?stv?m galakt?zy, rafi n?zy a sachar?zy), organick? kyseliny (0,56 g/l), ?elezo (0,20-0,45 g/l), drasl?k (54-157 mg/l), v?pn?k (124-163 mg/l), fosfor (23-28 mg/l) a ho???k (10-23 mg/l).

Sucho tak? v?znamn? ovlivnilo zr?n? hrozn?. Jestli?e se r?vov? ke? dostane do stresu, za??n? produkovat kyselinu abscesovou (ABA). ABA ovliv?uje zr?n? hrozn? pozitivn? i negativn?. Pozitivn? p?soben? se projevuje p?edev??m u modr?ch odr?d r?vy vinn?. ABA pozitivn? p?sob? na tvorbu antokyanov?ch barviv a tanin?. Stres vyvolan? uchem proto v?ce sv?d?? modr?m odr?d?m. V ro?n?ku 2012 je proto mo?n? p?edpokl?dat vysokou kvalitu ?erven?ch v?n.

ABA ovliv?uje tak? cukernatost hrozn?. M??e ji ovliv?ovat pozitivn? i negativn?. Jestli?e je stres vyvolan? suchem m?rn? doch?z? k pozitivn?mu p?soben? na kvalitu hrozn? ? v hroznech je ni??? obsah kyseliny jable?n?, a vy??? cukernatost. Jestli?e je stres vyvolan? suchem v?razn?, doch?z? k omezen? fotosynt?zy a zr?n? hrozn? se oddaluje, zejm?na p?i vysok?m v?nosu. Kvalita hrozn? je potom ni???.

V moravsk?ch vinic?ch se uk?zalo, ?e stres vyvolan? suchem byl v?razn?, proto?e i p?es slune?n? a tepl? po?as? byl vzestup cukernatosti hrozn? velmi pozvoln?.

K v?razn?j?? zm?n? v cukernatosti do?lo a? kolem 15. 9. 2012, kdy se za?aly vyskytovat de??ov? sr??ky, co? vedlo ke zv??en? fotosyntetick? aktivity list? a vzestupu cukernatosti. V?t?ina vina?? se ji? nau?ila pe?liv? sledovat hodnotu pH. Pro mnoho z nich byl v?voj pH velk?m p?ekvapen?m.
V d?sledku tepl?ho a slune?n?ho po?as? se p?edpokl?dal v?razn? pokles kyselin a vzestup pH. Situace v?ak byla zcela jin?, jak ukazuje tabulka 3.

Hodnota pH se velmi dlouhou dobu pohybovala pod hodnotou 3. I kdy? nem?m k dispozici rozbory miner?ln?ch l?tek, je mo?n? d?vody hledat v dlouhotrvaj?c?m suchu. Dlouhotrvaj?c? sucho patrn? ovlivnilo p??jem ?ivin z p?dy.Pro zm?nu kyselin a t?m tak? pH je velmi d?le?it? drasl?k. Drasl?k reaguje v bobul?ch s kyselinou vinnou a zp?sobuje zm?nu obsahu kyseliny vinn? a tak? hodnoty pH. K v?razn?j??m zm?n?m v obsahu kyselin do?lo op?t a? s p??chodem drobn?ch de??ov?ch sr??ek.

P?i hodnocen? ve vinici se nejlep?? vyzr?lost projevovala u Sauvignonu blanc a Ryzlinku r?nsk?ho. U Sauvignonu blanc se projevil vynikaj?c? zdravotn? stav, vynikaj?c? aromatick? zralost hrozn? a optim?ln? kvalitativn? parametry. Morav?t? vina?i se u? pomalu nau?ili skl?zet Sauvignon blanc v optim?ln? cukernatosti 22,5 ?NM, co? bylo v?t?inou mezi 10. 9. – 25. 9. 2012.

V?razn? kvalita byla vid?t tak? na hroznech Ryzlinku r?nsk?ho, kter? dos?hly vynikaj?c? aromatick? zralosti. Slupka bobul? byla vybarvena do r??ova a chu? bobul? byla v?razn? ovocn? s t?ny merun?k, broskv?, zelen?ho jablka a kdoule. Tak? analytick? parametry Ryzlinku r?nsk?ho byly vynikaj?c?, jak ukazuje tabulka 4.

Sucho v?ak tak? v?razn? negativn? ovlivnilo tvorbu fenolick?ch l?tek, p?edev??m u ran?ch b?l?ch odr?d. U ran?ch odr?d, jako jsou Mu?k?t moravsk?, M?ller Thurgau, Veltl?nsk? ?erven? ran? a dal??ch, se projevily v?razn? ho?k? chu?ov? t?ny. Na tuto situaci bylo t?eba okam?it? zareagovat a ?i?it b?l? odr?dy ji? do mo?tu, s c?lem odstranit ne??douc? ho??iny. Nejv?razn?ji se toto projevilo u odr?d, kter? m?ly nahn?dl? nebo zavadaj?c? hrozny. Takov? hrozny jsou v?dy spojen? s negativn? kvalitou v?na.
V???m, ?e alespo? n?kter? z t?chto poznatk? budou p??nosn? pro dal?? pr?ci ve vinici a produkci kvalitn?ch hrozn?.

Foto autor

Tags: