PIWI odrůdy révy vinné, se zvýšenou odolností k houbovým chorobám, se postupně rozšiřují mezi pěstitele révy vinné v celosvětovém měřítku. Tyto odrůdy jsou velmi vhodné pro ekologické nebo biodynamické pěstování révy vinné.

Ekologická ochrana pozitivně působí na životní prostředí hned ve dvou směrech. K ochraně se používají ekologické fungicidy. Ke zlepšení vitality révy vinné a posílení odolnosti ke stresovým situacím je možné využívat pomocné prostředky nebo ekologická hnojiva. Počet ošetření se nejčastěji pohybuje mezi 1-3 za vegetaci. Další ekologické působení spočívá ve snížení pojezdů mechanizace ve vinici, čímž se sníží negativní působení na půdu a může docházet k omezení zhutnění půdy.

Současné PIWI odrůdy disponují vysokou kvalitou vína a poskytují bohaté spektrum různých typů vín, podobných ostatním odrůdám révy vinné. Potvrzením vysoké kvality současných bílých PIWI odrůd, je skutečnost, že u různých PIWI hybridů se daleko častěji objevují tzv. hybridní tóny (jahody, bílý rybíz, angrešt) nebo vysoký podíl nahořklých nebo tříslovitých fenolových látek. Ze šlechtění proto vychází odrůdy, které se vyznačují vysokou kvalitou vína a jsou většinou prosté těchto negativních vlastností.

Většina PIWI odrůd disponuje zvýšenou odolností k plísni révy a padlí révy. Odolnost proti šedé hnilobě hroznů révy však není jednoznačně geneticky zakotvená. Odolnost k šedé hnilobě hroznů souvisí se strukturou hroznu, respektive hustotou uspořádání bobulí v hroznu a sílou slupky, případně voskovitou vrstvou na povrchu bobule. Mezi odolné PIWI odrůdy k šedé hnilobě hroznů patří Savilon, Souvignier gris, Bronner nebo Vesna a naopak citlivé jsou Erilon nebo Merzling. Proti šedé hnilobě je proto třeba využívat prostředky nepřímé ochrany (zelené práce), ale také ekologické přípravky.

Bílé odrůdy jsou obecně citlivější na stres způsobený nedostatkem vody. Díky zvýšené vitalitě jsou však PIWI odrůdy odolnější v porovnání s některými odrůdami révy vinné. Je proto třeba věnovat pozornost výběru podnože. Ve středo evropském regionu se nejčastěji používají podnože SO4, Kober 5 BB a Kober 125AA. Je proto třeba mít na paměti pouze střední růst podnože SO4 a vyšší citlivost na sucho. Jelikož žádná z těchto podnoží nemá geneticky dané hluboké zakořenění, je třeba tuto vlastnost podpořit menší vzdáleností keřů v řadě. Dostatečné je obvykle na 0,8-0,9 m.

Výraznější zahuštění keřů v řadě potom musí být spojené také se změnou způsobu řezu. V letošním roce jsme založili pokus se zahuštěním keřů v řadě mezi 0,5 – 1,2 m. Jako velmi vhodná se pro mnoho PIWI odrůd ukazuje podnož Kober 125AA.

PIWI odrůdy se často vyznačují vysokou násadou hroznů. Z pohledu cukernatosti hroznů nemusí být redukce násady potřebná, protože většina odrůd dobře dozrává do kvality kabinetního vína nebo pozdního sběru. U některých odrůd se je možné setkat běžně se třemi hrozny na letorostu. Redukce však může pozitivně přispět k vyšší organoleptické kvalitě vína, zejména struktuře aromatických látek. Vína jsou potom výraznější ve struktuře aromatických látek. Je tomu tak zejména u odrůd Bronner, Donauriesling, Erilon, Malverina, Saphira nebo Savilon.

Dalším agrotechnickým krokem, kterým je možné ovlivnit kvalitu a zdravotní stav hroznů, je vylamování zálistků a odlistění zóny hroznů. Podobně jako u ostatních odrůd révy vinné je možné prostřednictvím vylamování zálistků a odlistění ovlivnit strukturu kyselin a aromatickou kvalitu. Odlistění 2 listů v zóně hroznů ve fenofázi konec kvetení až nasazování bobulí, pozitivně přispívá ke kvalitě odrůd: Bronner, Blütenmuskateller (syn. Cvětočnyj), Donauriesling, Erilon, Hibernal, Malverina, Mery, Muscaris, Saphira, Savilon, Souvignier gris, Vesna. Naopak pouze vylamování zálistků v zóně hroznů je vhodné u odrůd Aletta, Cabernet blanc, Göcseji zamatos, Helios nebo Rinot.

Následující tabulka má vytvořit vodítko pro základní výběr PIWI odrůd do nových výsadeb. Hlavním rozhodovacím kritériem je nejčastěji typ vín, který potom musí být následovaný požadavky na stanoviště.

prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Foto autor

Foto autor

Tags: