V posledním období se skloňuje ve všech pádech sucho a poškození různých kulturních rostlin suchem. Jedním z hlavních příznaků sucha je výrazné poškození výnosu, kdy výnos klesá o 30-50 %. V roce 2018 však v moravských vinicích k výraznému poklesu nedošlo. Výnos byl naopak nejvyšší za několik posledních let. Kvalitativní parametry hroznů však přesto byly ročníkem ovlivněné. Co bylo příčinou?

Vliv jednotlivých klimatických faktorů nelze oddělovat a je třeba se na vliv počasí dívat komplexně. Nedostatek vody v půdě, tzn. sucho, bývá většinou spojené také s vysokými teplotami a intenzivním slunečním zářením. Jedná se proto o vzájemné působení několika faktorů prostředí, které ovlivňují révu vinnou.

V roce 2018 se projevil velmi negativní vliv vysokých teplot a minimálního kolísání mezi denními a nočními teplotami. Jestliže nedochází k poklesu nočních teplot pod 20 °C a během dne jsou teploty velmi vysoké, může docházet k velmi výraznému ovlivnění fyziologických funkcí révového keře.

Důkazem, který může potvrdit skutečnost, že vliv vysokých teplot byl v roce 2018 velmi výrazný, ukazují obrázky 1 a 2. Na obrázku je kombinace Savilon/Paulsen 1103. Paulsen 1103 je podnož, u které je deklarovaná vysoká odolnost k suchu. V suchých ročnících by se proto u odrůd pěstovaných na této podnoži neměly objevovat problémy. Přesto se projevil u této podnože velmi výrazný stres, kdy byla prakticky bez listů. Jedná se proto zcela jednoznačně o vliv sucha, vysokých teplot a intenzivního slunečního záření, který vinohradničtí fyziologové označují jako „summer stress“.

Termín „summer stress“ popisuje kombinaci různých abiotických stresů, jako jsou nedostatek vody, vysoká intenzita slunečního záření a vysoké teploty, které se projevují během letního období (CRAMER a kol., 2011).

Je velmi dobře známé, že vysoké teploty mohou způsobovat poškození u rostlin během vegetačního období, které představuje popálení listů, sluneční úžeh a spálu, předčasné stárnutí listů, omezení růstu letorostů, poškození plodů a snížení výnosu (WAHID a kol., 2007). Réva vinná patří mezi nejodolnější kulturní rostliny k suchu. Kořenový systém révy vinné má schopnost pronikat do hlubších vrstev půdy a tím zvyšovat přirozenou odolnost ke stressovým faktorům.

Obrázek 3 pouze potvrzuje schopnost révy vinné zakořeňovat do hloubek několika metrů. Kořeny v této hloubce slouží především k zásobování révy vodou, které může být právě v případě počasí vyvolávajícího stresové podmínky Jedním z podmínek hlubokého zakořenění je příprava půdy před výsadbou.Čím lepší je struktura půdy před výsadbou, tím má réva vinná lepší schopnost zakořenění. V agrotechnice révy vinné však existují také další možnosti, jak podpořit hlubší zakořenění révy. Mezi vinohradníky se často vedou diskuse, zda má větší vliv na způsob zakořenění geotropismus podnože nebo příprava půdy před výsadbou a hustota výsadby.

Geotropický úhel je úhel mezi vertikální osou a směrem zakořenění hlavních kořenů. V geotropickém úhlu existují rozdíly mezi podnožemi, které jsou geneticky odrůdově závislé.

Tabulka 1 Geotropický úhel podnoží podle PEROLD (1926).

Botanický druh nebo podnožová odrůda Geotropický úhel
Vitis ruoestris du Lot 20°
Vitis berlandieri  25 – 30°
Vitis riparia  75 – 80°
V.rupestris x V.berlandieri 40 – 50°
V.vinifera x V.berlandieri 41B 45°
V.riparia x V.rupestris 40 – 60°
V.berlandieri 60 – 75°

Občas se ve vědecké literatuře objevuje názor, že geotropický úhel je výrazný pouze během prvního roku založení v homogenní dobře prokypřené půdě a nemá vliv na eventuální rozdělení kořenů. Vliv podnože na rozdělení kořenů je také mnohem menší, než vliv půdních vlastností.

Podnože využívané v našich podmínkách mají geneticky daný geotropický úhel přibližně mezi 50-60°. Cestou, jak podpořit hlubší zakořenění, je proto vytvořit konkurenci mezi kořenovými systémy. Při vzájemné konkurenci jde větší hmota kořenů do hloubky. Mělkých kořenů je méně (25-45 cm), zatímco hlubší kořeny (65 + cm) se zvyšují právě díky vyšší konkurenci v povrchových vrstvách půdy.

ARCHER a STRAUSS (1985) a ARCHER a kol. (1988) zjistili, že zahuštění výsadby révy vinné ovlivňuje úhel pronikání kořenů do půdy a umožňuje hlubší zakořenění. Zahuštění výsadby také snižuje velikost kořenového systému, ale zvyšuje hustotu kořenů.

CHAMPAGNOL uvádí, že nižší hustota výsadby na chudších půdách vede k nepravidelnému a nedostatečnému využití půdy pro rozvoj kořenového systému, zatímco vyšší hustota výsadby na takové půdě vede k vyššímu využití. Maximální možnosti rozvoje kořenového systému jsou omezené půdními vlastnostmi.

Při vyšší hustotě výsadby je kořenový systém menší, ale s větší hustotou kořenů. Kořeny u keřů v hustší výsadbě mají strmější úhel pronikání do půdy (ARCHER a STRAUSS, 1985). Jestliže kořeny směřují do hlubších vrstev půdy, mají tam lepší vlhkostní poměry pro svůj růst.

V úvahu proto přichází vytvořit konkurenci mezi révovými keři, díky zvýšení hustoty výsadby. Existují diskuse, zda zahušťovat výsadbu v meziřadí a také v řadě. Podle mnoha pokusů se ukazuje jako významnější zahuštění keřů v řadě. Vychází to také ze skutečnosti, že největší hmota kořenového systému se nachází přibližně na ploše příkmenného pásu, tzn.40-60 cm na každou stranu od kmínků. V úrovni příkmenného pásu má také réva vinná nejlepší podmínky pro zakořenění, protože v této úrovni dochází k minimálnímu utužení půdy. Kořeny proto mohou mít k dispozici příznivou strukturu půdy pro svůj růst.

V meziřadí je třeba počítač s utužením půdy v pojezdových kolejích mechanizace. I při využívání různých způsobů ozelenění nebo mulčování, může po určité době docházet k utužení půdy. Utužení půdy potom omezí růst kořenového systému do meziřadí. Kořeny budou proto v tomto směru „přinucené“ k hlubšímu zakořenění nebo vytvoří větší hmotu kořenů v horní vrstvě půdy.

Rozhodující je proto vzdálenost keřů v řadě, která může začínat již na úrovni 0,5 m. Při zahušťování keřů si je však třeba uvědomit, že bude muset dojít k uzpůsobení způsobu řezu, aby bylo zajištěné dobré rozmístění plodného dřeva a tím také letorostů v listové stěně. Systém řezu proto může být pouze na čípky, což využívá v zahuštěné výsadbě pan Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi (obrázek 4). Dalšími způsoby mohou být kordóny nebo krátké tažně. Každopádně, kdo chce využívat zahuštěné výsadby, měl by mít již před výsadbou jasno o způsobu řezu. Obrázek 5 názorně ukazuje, jak je možné dobře rozmístit letorosty v listové stěně, při řezu na čípky.

V zahuštěných výsadbách si je také třeba uvědomit, že čím lépe a hlouběji réva vinná zakoření, tím může mít vinice bujnější růst. Obrázek 6 ukazuje vyrovnaný růst letorostů v celé výsadbě.

Při volbě vzdálenosti keřů mezi 0,5-1,0 m je však najít harmonii mezi hloubkou zakořenění, zatížením keřů a růstem révových keřů. Výběr podnože je proto také vhodné podřídit hustotě výsadby.

Velmi bujně rostoucí výsadba může sice omezit stres, ale na druhé straně může vést k výraznému zahuštění keřů, zhoršení mikroklima a zvýšení náchylnosti na houbové choroby.

V moravských vinicích se velmi často využívá podnož SO4. Podnož SO4 má však nižší odolnost k suchu. Obrázek 7 ukazuje, jaké poškození způsobila u odrůdy Savilon na podnoži SO4 kombinace stresových faktorů. Je proto třeba velká obezřetnost a správné vyhodnocení půdních podmínek při výběru této podnože.

Velmi zajímavé výsledky však prokázala v podnožových pokusech podnož Craciunel 2, která už je dnes téměř zapomenutá. Obrázky 8a a 8b ukazují odrůdu Hibernal na podnoži Craciunel 2. U této kombinace se neprojevily žádné příznaky poškození abiotickými stresovými faktory.

Také v minulých letech byla u této podnože nejdéle do podzimu zelená listová plocha. Podnož je odolná k suchu a zároveň také k aktivnímu vápnu, což je ideální kombinace pro využívání v našich vinicích. Na Moravě dochází k postupné renesanci této vynikající podnože a během několika let by mělo být k dispozici dostatek podnožového materiálu pro produkci sazenic.

Výběru podnože je proto třeba věnovat velkou pozornost, protože vybíráme „kořeny révy vinné, na kterých bude réva vinná vegetovat několik desítek let“. Zároveň je třeba mít již při výběru podnože představu o očekávané kvalitě hroznů z vinice.

prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita, Brno
V případě zájmu vinohradníků o odborné poradenství v oblasti vinohradnictví se mohou obrátit na mail: pavel.pavlousek@mendelu.cz
Foto autor

POUŽITÁ LITERATURA
GARCIA DE LUJAN GIL DE BERNABE a GIL MONREAL, L., 1982: Sobre la distribucion del sistema radicular de la vid. Ann. Del.Inst. Nac. De Invest. Agr. 20 (2), 56.
PEROLD, A.J., 1926: Handboek oor Wynbau. Die Uitwendige en Inwendige Bou van die Wynstoch. Die Wortel, 25-30.

Tags: